Quido Sklenar - Moje včelí matička - Únor

Quido Sklenar - Moje včelí matička

Včelařův rok: Únor

V lednu připraví si obezřetný včelař pracovní plán pro nový rok. Plán obsahuje snad i tyto body: rozmnožení včelstev, úly jednotlivě rozestavené nebo včelín, směr výletu. O jednotlivých otázkách pojednáme důkladněji.

Rozmnožení včelstev – převčelení.

Rozmnožení svých včelstev pokládá začátečník právem za velmi důležité. Nechť ovšem nezapomíná, že mívá v zápětí nepříjemnou sestru – převčelení. Netřeba však, aby se jí začátečník obával, jest jen potřeba, aby opatrně jednal. Jisté jest, že každoročně zůstávají ještě tisíce a tisíce kilogramů medu nezužitkovány. Neplatí to ovšem pro každý kraj a pro každý včelín. Jsou kraje, ve kterých se včelka téměř neukáže, naopak zase jsou krajiny včelkami přeplněné. Zkusil jsem to na vlastní kůži. Ve svém dřívějším působišti měl jsem 60 až 80 včelstev, která mně donášela průměrně 15 až 20 kilogramů. Neberu při tom zřetele na zvláštní výkony některých včelstev, která přinášela až 40 a přes 40 kg. Třeba připomenouti, že jsme v krajině s velmi chudou pastvou a ligrus je zde jedinou významnou rostlinnou snůškou.

Ligrus jest u nás pěstován jen na malých plochách a ne jako v sousedství na celých hektarech. S přibývajícím počtem včelstev klesal stejnou měrou i výnos. Při počtu 400 včelstev v místě, klesl na nejmenší průměr 5 kilogramů. Jakmile se však přestěhoval největší včelař se značným počtem svých včelstev, byl při stejném počasí patrný značný přírůstek průměrného výnosu. V krajinách s vydatnou pastvou, s pohodlnou lesní pastvou, nejsou zajisté tyto úvahy tak důležité.

Více opatrnosti je potřeba, aby nebyl přeplněn vlastní včelín. Nikdo v jehoždo nešetří více včelstev, než kolik mu dovoluje jeho volný čas a jeho prostředky. Mnozí toho neuznávají. Okolnostmi jsou však donuceni, zvláště poznají-li, že jejich soused při polovičním počtu včelstev má stejný výnos. Ostatně, kdo dobře posuzuje, ví ze zkušenosti, že v podobných případech jest tomu tak. I v jiných oborech jsou stejné jevy. Zručný zahradník uživí z výnosu 1 hektaru celou rodinu. Jeho soused, rolník, chce jej napodobiti a osází zeleninou 2 hektary svých pozemků. Jaké však jest jeho překvapení, když sezná, že výnos zahradníkův je mnohem větší jeho výnosu! Jak je to možné? Rolník neměl pro svůj pozemek dostatečného množství hnojiva, neměl dostatečně času, ani zkušeností pro zahradnictví. Právě tak je tomu i ve včelařství. Tvůj soused s 20 včelstvy může dosíci většího výnosu než ty se 40. Proto chraň se přeplnění včelínu, nevykvete ti z něho žádné dobro. Je lépe míti málo včelstev, ale řádně ošetřených, než mnoho a v nepořádku. Pamatuj, že 20 dobře živených včelstev dá větší užitek než 40 polohladových.

Kterak pečlivá znalost včelínu zvyšuje průměrný výnos, o tom píše ve švýcarském časopise včelařském známý přítel včel. Měl z počátku 100 včelstev a s jejich výnosem byl spokojen. Pro nedostatek času snižil počet na 70, ale průměrný výnos stoupl, pro stáří snížil stav na 50 a průměrný výnos se zase zvýšil. Nyní na stará kolena má jen 30 včelstev, ale průměrný výnos dosoupil největší míry. Včelařil vždy v téže krajině, ve stejných úlech a se stejným kmenem včel. Není jediným, který nabyl této zkušenosti. Varuj se proto, milý čtenáři, ty i tvoji sousedé včelaři, přeplnění včelínu a také převčelení krajiny.

Umístění včelstev.

Včelstva možno buď jednotlivě rozestaviti nebo je umístiti ve včelíně. Jednotlivě rozestavená včelstva vyžadují ovšem v zimě zvláštní ochrany, předpokládají velkou zahradu nebo velké stanoviště. Kdo ovšem nemá dostatek místa a obává se nákladů na obal, rozhodne se pro krytý včelín.

Sám mám včelín i z jiných důvodů. Jelikož mám úly jen na teplou stavbu, netřeba mi jednotlivě rozestavených úlů, jejichž jedinou výhodou je snadnější přístup k dílu při užívání studené stavby. Jest nesporné, že, jsou-li úly rozestaveny jednotlivě, matka při snubním výletu tak snadno nezabloudí. Označíme-li však ve včelíně patřičný úl, nevýhoda pohromadě umístěných úlů nepadá vůbec na váhu. Začátečníkům připomínám, aby při značení úlů měli na paměti, že dělnice má větší smysl pro barvy, kdežto matka má větší smysl pro tvar; proto se doporučuje včelstvu, jehož matka se má oplodniti před prvním výletem, tedy pokud jest ještě v matečníku, položiti na leták malý předmět, např. kámen, jablko, sklo, zrcadlo a pod.

Nejpřednější výhodou uzavřených včelínů jest využitkování tepla těsně k sobě přistavených včelstev. Prostor mezi úly je vyplněn dřevitou vlnou. Jednotlivě stojící úly nemají výhody vzájemného zahřívání. Tato přednost uplatňuje se znamenitě při jarním vývoji, zvláště v drsném podnebí. Včelstva i úly jsou chráněny od škodlivých vlivů podnebí a úly proto i déle vydrží. Ve včelíně máme potřebné pomůcky vždy po ruce a netřeba jich přenášeti. Ve včelíně pracujeme v každý čas a bezstarostně, rovněž i lupičky držíme v šachu, než na volném stanovišti. Stejně důležitá jest i ochrana před dvounohými lupiči, kterým uzamčený včelín není tak snadno přístupným. Včelín skýtá také větší ochrany před zvířaty a ptáky. Mohl bych připomenouti ještě jiné výhody uzavřeného včelínu, doufám však, že uvedené postačí.

Směr výletu.

Názory v této otázce jsou velmi rozdílné. Někteří doporučují jihovýchod, jiní přísahají, že nejlepší je severní strana. Kdo má pravdu? Vlastně oba, neboť směrodatným při stanovení výletu jest podnebí krajiny a přirozené neb umělé zastínění. Pro náš kraj doporučuji: Postav včelstva výletem přímo proti jihu, neboť jih vaří včelstva, to znamená: Včelstva velmi záhy počínají plodovati a proto se velmi záhy vyvíjejí. Toho nutně potřebujeme v naší na pastvu chudé krajině. Některý rok velmi záhy, již v polovici května, nastává jediná snůška z ligrusu. Nejsou-li včelstva dostatečně silná, ztrácíme v tom roce veškerý výnos. Jakým štěstím bylo by to u nás, kdyby včelstva byla pohotově již v polovici dubna, aby využitkovala, byť i skromné pastvy z ovocných stromů! Proto doporučuji jižní stranu a dvouvčelstvní hospodaření jako záchranu v nouzi. V našem kraji jest časný jarní vývoj velkou potřebou. Včelařství jest ve mnohem odvislé od kraje, ve kterém hospodaříme. Proto nenapodobujte slepě každého učení, ale vyzkoušejte dříve jeho výhody pro svůj kraj. Tyrolák, který včelaří v drsném podnebí, praví: „Silný a časný jarní vývoj jest pro nás výhodou, neboť nahrazuje nám přirozené ztráty, vzniklé jarním umíráním.“

Vyzimování.

V tento pojem zahrnujeme různé důležité práce na včelíně v předjaří, jsou to: Prášení včel, čištění dna, napájení, přikrmování, ošetřování včel v jarních nemocech a jiné. Ovšem nepočítejme si, jako jistý mladý včelař v mém okolí. Četl v odborném časopise v únoru slovo „vyzimování“, nečetl již dále, ale ihned odstranil ze včelínu ochranné přikrývky, obal a slaměné vložky. Měl však dosti času, neboť teprve až bude máj, půjdeme v háj. Sám ponechávám obal ochranný až do doby, kdy nastoupí medník. Naše včelička je dítkem slunka, potřebuje k svému vývoji, tak jako jiní tvorové, především tepla. Neodebírejme včelce tepla v době, kdy je nejvíce potřebuje, to jest v době jarního vývoje, který nám přináší největší užitek. Správné hospodaření teplem je nejlepším podněcovacím prostředkem k plnému se uplatnění všech sil včelstva. Nehospodaříš-li s teplem na jaře, bude prázdný hrnec tvojí odměnou. A nyní o jednotlivých bodech vyzimování.

Prášení včel.

Nový rok včel! Velikonoční jitro! Vzkříšení!
Teplý den i v srdci spolucítícího včelaře.

V zimě má včelař velmi málo upřímných přátel. Nemůže pečovati o své malé miláčky, nemůže jich těšiti a ochraňovati. Očekává požehnanou chvíli prvního výletu. Někdy však zůstává ona jen vroucím přáním včelařovým; jest mu těžko u srdce. Konečně, konečně slaví včelka svoje vzkříšení! Který včelař zůstal by při tom ve svém příbytku? Kdyby jej přikovali, sejde přece do včelínu. Jest den radosti pro včelaře, vidí výsledky své péče, vidí svoje včelstva vzkříšená k novému životu. Rychle čistí pohrabáčem dna úlů a bedlivě zkoumá odpadky a mrtvolky včel – jest to kronika života včelstva v drsné zimní době. Práci s čištěním usnadní si včelař, dal-li na pod-zim do úlu vložku z lepenky nebo aluminového plechu. Vložku na jaře vytáhne, očistí a opět zasune. Práce je rychle skončena. Po práci vyjde před včelín a těší se s včeličkami, byť se i jeho ženská mračila, poněvadž krásně vyprané a právě rozvěšené prádlo včelky označily moderním vzorkem.

Po skončeném prášení zůstává včelař ještě asi čtvrt hodinky na včelíně, aby poznal, nemá-li snad nějakého nemocného. Leták, silně potřísněný výkaly kysele páchnoucími, připomíná mu, že včelstvo je postiženo úplavicí, která se nejlépe vyléčí důkladným prášením.

U včel, které mají zduřelý zadeček a bílý obsah střev, objevila se nosema, strašlivý zhoubce včel. Na svém včelíně pozoroval jsem jen jedenkráte lehký případ nosemosy a úplavice. Úplavicí jsem přivodil sám. Krmil jsem každoročně včelstva většinou cukrem, což činím nyní jen z velké nouze v hladových letech. Zazimuji, pokud možno, na medu. Bohužel, dostal jsem tenkráte cukr až v listopadu. Proto mínil jsem z jara přikrmovati. Po prvém výletu nastalo však chladné počasí, takže jsem nemohl krmiti. Nechal jsem krmivo ve včelíně. Po třech nedělích se oteplilo a byl čas přikrmovati. Moje žena ochutnala cukrový roztok a tvrdila, že má silně kyselou příchuť. Nedbal jsem jejího varování, ale přikrmil roztokem tři včelstva. V krátké době dostala všechna úplavici a zhynula. Od té chvíle zmoudřel jsem pro celý život. Včelám podávejme jen nejlepší potravu!

Lehký případ nosemosy jsem záhy vyléčil, ovšem netvrdím s naprostou jistotou, že se tak stalo jen mými léky. V každém případě stojí to za pokus i druhému včelaři. Jakmile jsem zjistil drobnohledem nosemu, smíchal jsem stejným dílem kuchyňskou a Glauberovu sůl a přidával denně po štipci do napájeidla. Brzo nebylo po nemoci ani stopy. Zkus i ty, zavitá-li tato nemilý host na tvůj včelín. Nemůžeš-li zjistiti nemoc, zašli několik nemocných včel nebo kus podezřelého díla k pozorovací stanici, která ti dá potřebné pokyny.

Jest ještě mnoho jiných nemocí včel. Neseznamuji tě s nimi, aby sis hned z počátku nezoufal, jestliže uvidíš jednu podezřelou včelu. A také není ti toho potřeba. Čistý včelín jest téměř vždy uchráněn těchto zlých hostů. Proto čistota jest nejsvětější povinností včelařovou.

Nemocným jest na jaře také to včelstvo, které v zimě ztratilo matku. Včely prozradí to samy, jestliže po prvém výletu nepokojně pobíhají po letáku. Pozoruješ-li po skončeném výletu včely nepokojně pobíhati po letáku a čelní stěně, slyšíš-li z úlu smutné requiem a hlasité kvílení, poznáš, že včelstvo ztratilo matku, že ztratilo své všechno. Nemudruj dlouho, ale spoj ihned osiřelé včelstvo s „dobrým sousedem“. Převěs je jednoduše k němu dozadu, ale česno prázdného úlu dobře uzavři a zastři, aby se létavky do něho nevracely. Je-li však osiřelé včelstvo podezřelé z nemoci, jest proň nejlepším prostředkem ihned – síra! Pozoroval jsi, že zdůrazňuji slovo s „dobrým sousedem“. Není to bezdůvodné. Jsem nepřítelem spojování dvou slabochů. Jest to nerozumné jednání, již několikrát jsem opakoval. Co jest bezcenné, zůstává bezcenným! Spojíš-li třeba pět slabochů, nebudeš se z nich nikdy radovati, nedají ti nikdy tolik užitku, jako když přidáš slabocha silnému včelstvu. Můžeš s jistotou očekávati užitek i roje. Rozhodně neschvaluji zazimování slabochů. Často slýchávám od včelařů začátečníků: Pane, zazimoval jsem slabocha a příštím létem měl jsem z něho silné včelstvo. Dobře, nikdy však se nezmínil o výnosu tohoto včelstva, ani o osudu slabochů, které jiný rok zazimoval. Ne-snažil se ani, dověděti se, který užitek přineslo sto slabochů v jejich bydlištích, v okrese a v zemi. Jeho úspěch byl nahodilý a na podobných náhodách nebudujeme výnosná hospodářství. Výjimky nemohou býti důkazem. Slaboch potřebuje více péče, prostředků a času, než silné včelstvo; proto je práce jemu věnovaná nevýnosná. I včelař ať se učí hospodařiti s časem, penězi i prací.

Napajedlo.

Bohužel málo, velmi málo včelařů věnuje pozornost napajedlu. Učiní snad s napajedlem malý pokus, ale nezdaří-li se, ihned jejich zájem vyprchá. Kdyby se však přesvědčili, jaké množství vody spotřebuje velký včelín denně, kolik práce uspoří se včelám dalekými lety pro vodu, zajisté by věnovali novou pozornost řádnému napajedlu. K napájení užívám tří lahví o obsahu čtyř litrů. Někdy třeba lahve třikrát denně plniti, přes to, že třetí dávka se celá nespotřebuje. Mnohým návštěvníkům mého včelínu zdálo se to nemožným, mnozí tvrdili, že největší díl vody se vypaří. Zůstanou-li však delší dobu na včelíně, seznají, že se mýlili, neboť napajedlo je silně obletáno včelami. Lahve plním o 10. hodině dopoledne, ve dvě odpoledne a před večerem. Večerní dávka stačí do příštího rána. Nepoužívají-li včelky napajedla, vystačí obsah často i 8 dní, důkaz, že se voda nevypařila. Mně je napajedlo ukazovatelem spolehlivým tlakomerem snůšky. Je-li silně obletáno, jest Quido smutným, neboť venku není žádné pastvy. Je-li však napajedlo ve dne skoro prázdné, raduje se, neboť matka příroda plní studánky, včelkám netřeba vody.

Moje napajedlo jest celkem jednoduché. V tvrdé desce rozměru 15×15 cm ve čtverci provrtám ve středu ½ cm hluboký otvor o průměru 3–4 cm. Z tohoto otvoru vedu žlábky paprskovitě na všechny strany. Do otvoru v desce postavím převrácenou 1½ l láhev s vodou. Voda naplňuje žlábky, které ovšem nedosahují až k okraji desky. Včely silně obletují napajedlo. Voda, kterou včely vypijí, samočinně dotéká, proto slyšíme často v láhvi žblunkání. Na včelíně mám 3 podobné láhve. Mým napajedlem nepřenáší se žádná nakažlivá nemoc.

Objeví-li se na desce jen stopa výkalů, ihned ji umyji v horké vodě s roztokem sody, opláchnu vařící vodou a je po nebezpečí. Zajisté jest nebezpečí nakažlivých nemocí menší, než když jsou včely nuceny donášeti vodu z různých, často znečištěných míst.

Zmínil jsem se, že napajedlo bývá často v zanedbaném stavu. To bývá pravidelně první příčina, pro kterou ho včely neužívají. Jednou včelař dolévá láhve a potom třeba desetkráte nechá je prázdné. Včelky jeden den najdou vodu, potom osm dní nenajdou ničeho. A co si pomyslí? Milý příteli, kašleme na tvoji vodu, kterou nám dáváš jen na přilepšenou, přineseme si raději vodu z místa, kde ji máme vždy v dostatek. Shoduje se to? A moji sousedé, čtou-li tuto knihu, škrabou se za uchem. Zase ten hrozný Quido vyzradil všechny naše hříchy.

Tak jen dále: Mnohý včelař naříká, že jeho napajedlo, které udržuje v pořádku, není oblétáno. Navštívil jsem jeho včelín. A kde byla chyba? Postavil napajedlo těsně před včelín. Je to stejně neúčelné, jako když vysazujeme medonosné rostliny těsně před včelínem. A kdyby snad rostliny vnikaly až do česna, nebudou oblétávány tvoji včelou, možná však včelkou sousedovou. Včelce třeba několik metrů od letáku letěti, aby myslila na jinou práci. Proto postava napajedlo na stinné chráněné místo do vzdálenosti 8–10 m od včelínu a bude jistě obletáváno.

A ještě poslední „jestli“, jestli totiž dovedeš včelky přivábiti. Samo od sebe nebude napajedlo silně užíváno, pokud k němu včelek nepřivábíš. Prostředek je jednoduchý. Polož na napajedlo kousek plástu, jehož horní plochu jsi potřel silně medem. Medová vůně přivábí několik včel. Za nimi přiletí brzo i druhé. Na napajedle je brzo divoký ruch. Přilet včel podporuji v prvé hodině politím plástu cukrovou vodou. A dostoupí-li řádění včel vrcholu, že se podobají lupičkám, odstraním rychle plást a setřepu s něho všechny včely. Do otvoru v desce vsunu potom láhev s vodou. S počátku jsou včely zklamány, ale brzo oblíbí si i vodu, které nutně v tuto dobu potřebují k výživě plodu. Od této chvíle je napajedlo plně včelami obletáno, jen jestli, jestliže je včelař nenechá v suchu. Kdo mi nevěří, ať mě zavolá na svůj včelín; zařídím mu jednoduchými prostředky napajedlo, za jehož upotřebení potom přísně ručím, bude-li ovšem udržováno v pořádku. Teprve letos (1926) uvěřil mi jeden velký včelař, že napajedlo v nejkratší době velmi silně jest obletováno. Za dvě hodiny po postavení bylo napajedlo silně včelami obsazeno. A včelař? Uvěřil.

Několik roků činil jsem také pokusy s teplým napajedlem. Do uzavřené bedny dal jsem hořící lampu pod misku s vodou; vedle postavil jsem 2 mísy se studenou vodou. Všechny mísy byly stejně obletovány, proto nyní užívám jen studeného napajedla.

Máš-li napajedlo v pořádku, podíváš se, že při celkem nízké teplotě 5°–6° C, včely bez nebezpečí ho užívají. Krátká vzdálenost jim neškodí, ale naopak při hledání vody ve vzdálených kalužích a příkopech mnoho jich zahyne, jak dokazují nalezené mrtvolky.

Pamatuj, že teplo a voda, jsou včelám na jaře právě tak potřebné, jako med a pyl.

Krmení včel z nouze.

Bohužel smutná, ale přece velmi důležitá kapitola, neboť dosud nevymřel cech „ledabylých“ včelařů. Krmiti z nouze můžeme různými způsoby. Ve svých úlech mohu přikrmovati otvorem ve stropu nad hnízdem v kteroukoliv dobu. Neopomeňme nikdy podávati včelám teplou potravu a nádobu dobře obalme, jak radil jsem již při napájení. Dobře se nám hodí isolační láhev. Otvorem ve stropě můžeme včelám podávati též krystalisovaný med, nebo medové těsto. Přikrmovati můžeme též tabulkami z tvrdého těsta, které si sami připravíme z cukru a v prázdných rámcích upevníme. Jako začátečník zkoušel jsem přikrmování těmito cukrovými tabulkami, ale nebyl jsem nikdy spokojen. Předně, množství rozhryzaného cukru spadlo na dno úlu, a za druhé bylo toto krmení velmi žalostným prostředkem k udržování včelstva při životě. Vývoje nikterak neurychlilo. Byl to hrozný pohled na včelstva, která tímto přikrmováním z ruky do úst zachraňovala si holý život. Krmení tekutou potravou t. j. roztokem medu nebo cukru ve vodě v poměru 1 : 1 (na 1 litr vody 1 kilogram cukru nebo medu) působí daleko mocněji a podněcuje vývoj. A z jara ať se vše vyvíjí!

Pro krmení z nouze doporučuji výslovně roztok v poměru 1 : 1, neboť každý jiný roztok může škodit. Je-li roztok příliš řídký, neodpovídá svému účelu jako potrava, nýbrž napájí jen. Je-li hustý, nedostane jej včely rády, neboť potom cukr v buňkách krystalisuje. Sám jsem se jednou o tom přesvědčil. Starý přítel ze sousední vesnice mne povolal, abych mu prohlédl včely. Pohleď, jak se namáhám, přivítal mne, a přece mršky ani se potravy nedotknou. Vstoupíme do včelínu, prohlížím prvou sklenici s potravou a je mi do smíchu. Tak ty tedy krmíš všechna včelstva? Potom se nedivím, že se ti to nedaří. Pohled jen na sklenici. Stěny jsou plné krystalisovaného cukru. Ten včelkám nechutná. Vzal jsem roztok v poměru 3 : 1. Tak vezmi v poměru 1 : 1 a uvidíš výsledek. Nevěříš? Zkus to ihned. Zůstal jsem ještě 2–3 hodiny ve včelíně. Všechna včelstva zkrmila v krátké době polévkou teplé a tekuté potravy, která jim byla podána.

Chybami se učíme – ovšem je příjemnější, učíme-li se z chyb druhých. Včely trpí mnohdy i jiným nedostatkem a sice nedostatkem pylu. Tím přicházíme k pojednání o

krmení moukou.

Nedostatku pylu odpomáhá mnohý včelař přikrmováním pšeničnou, nebo hrachovou moukou. Moje mínění? Krmení toto je pro kočku. – Přirozeně, jaksi ze zvyku a „z dědičnosti“, neboť můj otec krmení také zkoušel, činil jsem i já pokusy s krmením moukou. A výsledek? Nula. Včely nechaly mouku v buňkách a následek byl – zalepené plásty. Nevěřím, že by včely třeba jen jednoho dekagramu mouky užily k přípravě krmné kaše. Dokazuje to okolnost, že v době nouze snášejí včelky i zcela nepotřebné věci, jako hobliny a prach, které zajisté nemohou zpracovati na potravu. Stejně je tomu i se snášením mouky. Včely ukájejí tím pud po práci, aniž by si předem uvědomovaly účel. Možná, že druzí jsou jiného mínění, nikdy však mi nedokázali, že užívají včelky hoblin nebo prachu k přípravě krmné kaše. Já však dokáži každoročně, že včelka se oddává záhy z jara tomuto pudu.

Proto, milý příteli, měj vždy oči otevřené a přemýšlej! Je-li v místě, jako u mne, mlýn, který má na střeše vysavač prachu, neuvazuješ se, aby včelky nedonášely někdy moučný prach. Zbývá ti jen, abys časem očistil dílo od zatvrdlé mouky.

Nedostatku pylu z jara odpomůžeš rozumným způsobem jen tak, že vyškrabeš pyl z plástů pylových, které máš v zásobě, smícháš s medem a podáš včelám. Ovšem ještě přirozeněji odpomůžeš nedostatku pylu, osázíš-li okolí včelínu rostlinami, které záhy kvetou a poskytují pyl. Jediná velká jíva mnoho nám prospěje. Zkoušelo se i přikrmování mlékem a vaječnými žloutky, které se mísily do potravy. Nikdy jsem však nečetl, že toto krmení splnilo požadavky na ně kladené. Mínění o nabytých zkušenostech se velmi různí.

<<< předchozí díl

následující díl >>>