Quido Sklenar - Moje včelí matička - Duben

Quido Sklenar - Moje včelí matička

Co by měl dělat včelař v dubnu

Tímto měsícem začínají se již mnohé práce na včelíně i u včel. Opakuji ti, milý čtenáři, opětovně svoji radu, uvedenou na prvé stránce tohoto díla. Nenajdeš ji v žádné jiné knize! Pozoruj dobře svět! Pozoruj bedlivě zvláště včelí svět! V jiných dílech a časopisech čtete zdůrazněno: Otevírejte co nejméně včelstva, neotvírejte nikdy plodiska a nerozebírejte zbytečně díla! Quido radí ti však z vlastní zkušenosti jinak:

Vyber si pro své studium jedno včelstvo – to však často a důkladně prohlížej, abys nabyl dostatečných zkušeností a poznatků pro celý včelín; budeš dříve mistrem, dovolíš-li si častěji nahlédnouti do života svých miláčků, než kdybys dle staré, ale nesprávné rady pozoroval svoje včelstva jen z dálky, snad dalekohledem. A nevěříš-li přece mému kacířskému učení, zajdi si k některému spisovateli a zeptej se ho na jeho čest i svědomí, zdali i on, jako začátečník, pozoroval svoje včelstva jen z dálky. Zajisté ti se smíchem dosvědčí: I já jsem často nakukoval a tím jsem se stal mistrem; dnes však nemusím již mnoho dílo rozebírati, neboť znám život včel. Také zde platí stará pravda mnoha spisovatelům: Řiďte se ne mými slovy, ale mými činy. Mnohý ze spisovatelů ani netuší, jak často zhoubně působí tištěným slovem na začátečníka. K svému úžasu musím se přiznati, že jsem také jednou podlehl. Od té doby odvažuji pozorně každé slovo určené pro začátečníka, abych ho zbytečně nemýlil.

Pro poučení všech spisovatelů vylíčím zde krátce svůj případ.

V druhém roce války obdržel jsem od jedné včelařky z Moravy srdcervoucí dopis. Její muž, úředník, padl ve válce a zanechal jí s malou pensí a čtyřmi malými dětmi. Nejlepší dědictví po muži, krásný včelín se 30 včelstvy, má je nyní obživití. Bohužel vdova nevyzná se mnoho v zacházení s včelami a prosí mne, zda by nemohla na několik týdnů jíti ke mně jako moje žačka. „Prosím, přijďte,“ odpověděl jsem jí. Přišla. Tak lehce nevnikne muž do studia věcí, s jakým zápalem a důkladností to učinila tato paní. Od časného rána do pozdní noci neznala odpočinku, chtíc plně využitkovati každé chvilky svého pobytu u mne. Večer probírali a odůvodňovali jsme jednotlivé práce toho dne. Tu praví mi jednou paní: „Řekněte mi, pane nadučiteli, proč to dnes tak konáte, ačkoliv před čtyřmi roky jste o věci celkem jinak psal?“ – „Není možné, milostivá.“ – „Ale přece, vždyť jste tenkráte doslovně psal toto.“ A citovala mi plynně odstavce mého článku. – „Není možné, abych tak psal!“ – „Ovšem že, lituji jen, že nemám u sebe ono číslo časopisu.“ – „Nevadí, mám je zde.“ A přinesl jsem celý ročník ze své knihovny. Cestou mi to nedalo pokoje, nahlédl jsem do knihy a shledal, že – paní měla pravdu. „Milostivá, hříšník kloní se před vámi.“ Tím se věc skončila, ale ne u mne. Byla to tenkrát zlá hodinka pro mne. Od té chvíle jsem obrácen, jednám a píši jinak.

Nestydím se za to, že jsem v určité věci změnil svůj názor. Pro řádného muže není hanbou, změní-li po nabytých zkušenostech svůj původní názor. Největších škod v každém oboru natropí muži, kteří tvrdohlavě lpí na prvně získaných dogmatech, zvláště když nové výzkumy a zkušenosti tato dogmata dávno vyvrátily. Podobné jednání nezdobí žádného muže. Bolí mne jen, že mnozí začátečníci slepě věří každému tištěnému slovu, kdežto já jsem ještě plnou odpovědnost za své jednání tehdy nepociťoval. Napadají mne slova vynikajícího, námi všemi čteného muže, která pronesl v soukromé rozmluvě: „Miliony bych obětoval, kdybych mohl napraviti zlo, jehož moje díla byla příčinou!“ Jest to přímo hrozné sebepoznání. Neudáváme, v kterém oboru jest jmenovaný muž činným, dostačí, že jest všemi vzdělanci čten a že jeho učení jest pro ně evangeliem.

Bylo nutným těmito myšlenkami veřejně se jednou zabývati, aby se konečně ve spleti různých mínění vyjasnilo, aby každý dopisovatel byl si plně vědom odpovědnosti za své jednání. Včelaři začátečníci, věřte jen těm slovům, která uvidíte ve skutky vtělena na spisovatelově včelnici. Jsi-li v pochybnostech, navštiv jen pisatele na jeho včelnici, přesvědč se tam o jeho činech a mnohý z nich v budoucnu – bude mlčeti.

A nyní k pracím v dubnu na včelíně, tak jak vyplývají z mých poznámek pro mé veřejné kursy. V tomto měsíci se prakticky provede: jarní prohlídka včelstva, stav matky, plodu a zásob, rozšiřování plodiska, zesilování, nákup včelstev, jejich překládání a přemisťování, česnový kanálek. Dříve však, než začneš s těmito pracemi, s výjimkou ovšem, jsi-li příliš citlivý na bodnutí včel, vezmi svoji kuklu a rukavice a zaneste oboje svojí ženušce a řekni jí: „Tyto dvě věcičky mi dobře uschovej, tak abych jich nikdy nenalezl, ukaž mi je až k vánocům, ačli užívat jich nebudu ti je nikdy!“ Nedej se snad od svého rozhodnutí odvrátiti úzkostlivým obličejem své ženušky, která se snad obává o tvoji krásu; neužívej nikdy rukavic a kukly, a včelky ti budou za to vděčny. Poznáš, že naprosto nejsou tak bodavé, jako ses vždy domníval, neboť teprve nyní učíš se s nimi správně zacházeti.

Jest často žalostno pozorovati takového, kuklou a rukavicemi vyzbrojeného rytíře bez bázně a hany na včelíně. Vytrhne kleštěmi pevně zatmelený rámeček – polovina zůstane v kleštích, druhá polovina visí v úlu. A potom mají včelky zůstati klidnými, nemají se státi také „nervosními“ a nesčetnými žihadly vrhnouti se na nešiku vetřelce, aby jej naučily způsobům?

Pracuješ-li však bez kukly a rukavic, tu si rozmyslíš předem každý výkon, provádíš jej s největším klidem, zachováváš i při nahodilém bodnutí železný klid a tento klid přenáší se i na včelky. Pracoval jsem velmi často na cizích včelnicích, s včelami, které dostaly první cenu z bodání, které měly nejšpatnější vysvědčení od svého majitele, a vždy nechráněný. Jedno přiznávám: Jsou dni, ve kterých nemožno s některými včelstvy pracovati, neboť jsou z různých příčin ve špatné náladě. Zahraj si v tom případě na chytřejšího a pracuj s včelami až následujícího dne. Ne kukla a rukavice patří k nezbytnému inventáři včelařovu – nýbrž neochvějný klid! Tím se doděláme všeho, oněmi ničeho!

Uklidňující prostředky včel.

Včely uklidňujeme kouřem, buďto tabákovým z dýmky, doutníku a cigarety, nebo kouřem z dýmáku, který jest naplněn strouchnivělým dřevem, vlnitou lepenkou nebo podobnými látkami; rosením čistou vodou se též doporučuje a výborným nástrojem k tomu jest Kuntzschův rozprašovač. V nouzi dostačí i obyčejný rozprašovač, kterého užíváme k postřikování rostlin v pokojích. Zander utišuje svoje včely karbolovými hadry, to jest hadry napuštěnými zředěnou červenou surovou kyselinou karbolovou.

Názory o tom jsou velmi různé, jeden přísahá na to, druhý na ono. Sám užívám jen tabákového kouře; kouřím však ne proto, abych utišil včely, ale i sobě pro požitek. Při chovu matek užívám však jen rozprašované vody. Velkým přívržencem tabákového kouře jest starý Freudenstein. Dokazuje to velmi originálním způsobem ve svém včelařském díle: „Kdo se bez dýmky přibližuje včelám, zaslouží pár na hubu.“

Ty, mladý včelaři, máš zajisté trápení, co si vybrati. Chci ti pomoci a proto ti důvěrně radím: Dobrý dýmák nikdy tě nezklame.

Máš-li však vykonati bezodkladnou práci u některého bodavého včelstva, dám ti ještě jinou radu, za kterou mi budeš jistě vděčným: Otevři klidně okénko nebo strop úlu a nech tiše vyletěti všechny z dálky, ponechávaje okna včelínu uzavřena. Potom vyjdi, zavři u toho úl česno a teprve potom otevírej okna včelínu. Nyní mají bodalky volno, neobtěžují nás při práci, jelikož nemohou zpět do úlu. V úlu zůstanou jen tiché domácí pracovnice, které tě neobtěžují, pracuješ klidně a rychle. Teprve, když uzavřeš úl, otevři česno, neboť se vrátí a jsou zajisté značně zklamány, že jsi je připravil o pěknou zábavu. Není-li pravda, že je vše zcela jednoduché? Ano, v jednoduchosti se právě ukazuje mistr.

Jarní prohlídka včelstva.

Podzimní prohlídku pokládám za neodkladnou nutnost každého svědomitého včelaře; jarní prohlídka nemá však té důležitosti, jelikož často již leták nám dává jasný obraz vnitřního života úlu. Úl, ze kterého včely pravidelně vyletují, netřeba prohlížeti; pozorujeme-li však loupež, slabý výlet nebo nemocné včely, není něco v pořádku. Podezřelé včelstvo pak rozeberu, jen za teplého dne, a pátrám po příčině nedostatku. Jen tenkráte, nejsem-li jist, že včelstva byla řádně zazimována, prohlížím je. Ovšem nerozbírám celé dílo. Plné zadní plásty zaplašují moje obavy, že včelstva zahynou hladem. Mnohá včelstva hynou často hladem právě v březnu a dubnu. Pěkně medem a pylem orámovaný plod prozrazuje domácnost řádné matky. Není nutno, abych matku vyhledával. Všechny nálezy stručně zapisuji. Poznamenej si při této příležitosti i sílu včelstva, která je ti směrodatnou při následující práci, to jest při rozšiřování plodiště.

Rozšiřování plodiště úlu.

Při rozšiřování plodiště začátečník často mnoho poškodí. Sotva jen spatří na okénku tancovati párek včel, šup, a již jim přidává nový rámeček. Chyba! Dokud není dno a poslední rámek plodiště včelami dobře obsazen, dotud nepomýšlej na rozšiřování. Chraň se předčasného rozšiřování zvláště slabých včelstev! Čím těsnější ponecháš slabá včelstva, tím rychleji se vyvíjejí.

Malý příklad z mé praxe. Koncem března prováděl jsem jednou první prohlídku u svého přítele v sousedství. Měl roztoomilý včelín a jen jedno včelstvo, velmi pozdní poroj, bylo dítkem jeho péče. Obsedal sotva tři plásty. Co s ním? Vyřízl jsem všechny přebytečné prázdné plásty a ke třem zbylým přidal jsem jeden plást medu. Vše jsem teple obalil. Přítel mi rukoudáním přislíbil, že až do konce dubna, kdy jej zase navštívím, se úlu ani nedotkne. Měl jsem v úmyslu ukázati toto včelstvo účastníkům kursu. Přítel dodržel dané slovo; malé znamení, které jsem si udělal na slabém rohoží, zůstalo netknuté. Úl byl nabit včelami a plod sahal až do spodních buněk vysokých rámků. Nyní bylo ovšem nutno ihned rozšířiti včelstvo dvěma celými plásty a potom postupně každého týdne jedním plástem, takže do hlavní snůšky, která tenkráte počínala začátkem června, bylo pohotové včelstvo, které dalo ještě dobrou sklizeň. Kdyby to nebylo pravda, nemohl bych to napsati, jelikož mnohý z účastníků prohlídky bude čísti moji knihu a styděl bych se před nimi Iháti.

Co by bylo nastalo v případě opačném, kdyby byl můj přítel ponechal všechny plásty v úlu anebo snad dokonce roztrhl ploditě přidáním mezistěny? Nic, docela nic, neboť včelstvo by zůstalo až do snůšky slabochem. Proto rozšiřujeme jen tenkráte, když je vhodný čas, tedy když je úl včelami nabit.

Jak si počínáme při rozšiřování? To jest palčivá otázka, neboť názory o ní se velmi liší. Rozšiřuji-li mezistěnou, vsouvám rámeček mezi poslední dva plodové plásty. Nemám-li mezisten a musím-li rozšiřovati hotovým plástem, dávám jej za poslední plodový plást, tedy před plást pylový. Proč tak činím? Mezistěnku vybudují včelky pravidelně mezi dvěma plodovými plásty. Mezistěnku postavenou před pylový plást nevybudují pravidelně, jak jsem se častými pokusy přesvědčil. Tam ji budují často jen jednostranně, na mnoha místech rozhlodanou a proděravěnou. Takto jednostranně vybudované mezistěny natropí ti mnoho škod. Matka jich nezaklade a zůstávají proto bez plodu. Dáme-li pak mezistěnu do středu hnízda, působí jako přepážka. Včely velmi zřídka, a to jen v největší nouzi, ji přelézají, zásoby potravy za ní zůstávají nedotknuté. A tak se stává, že některé včelstvo, ačkoliv má dostatek zásob – zahyne přes zimu hladem. Uvěří mi a nedej se šálit těmi, kteří nemají trpkých zkušeností. Nabyl jsem těchto poznatků na různých včelínech, mohu ti tedy správně poraditi. Jedno si dobře zapamatuj: Pěkně vybudované mezistěny obdržíš jen v době řádné snůšky, je-li tím u včel probuzen stavební pud; jinak stihne tě vždy nezdar. Proč rozšiřuji tímto časem výhradně jen celými mezistěnami? Začátku v tom čase nesmíme vůbec použít, neboť by nám včely vystavěly tu nejkrásnější trubčinu. Trubčinu nechávám stavět jen vyvolenému chovnému včelstvu, jak později uslyšíš. Snažím se však, abych mezistěnami nejpozději v pěti letech obnovil včelí dílo.

Má včelstva obsedají 10–14 celorámů; jestliže nechám každoročně každému včelstvu vystavět dílo možností 2 až 3 mezistěny, jednu po druhé v týdenních lhůtách, ne snad všechny najednou, obnovím dílo v každém včelstvu v pěti letech.

Proto poznamenávám si na každý rámeček s mezistěnou rok, kdy jsem ji dal vybudovat, abych předešel každému omylu. Zkus takto postupovati a budeš spokojen a včely rovněž. Vždyť jest smrtelným hříchem, ponechává-li se včelám mnohdy i dvacetileté dílo. To není žádná pochvala, nýbrž holá skutečnost, zvláště u slamáků. Je-li ti pošpiněné lůžko odporným, stejně nezdravým je staré dílo včelám, neboť skrývá mnoho nebezpečných zárodků. Mladé dílo podporuje mocně vývoj, podporuje vzplanutí všech pudů a jest tedy jen k prospěchu. K výnosnému chovu náleží i využitkování všech prostředků, které podporují vývoj, a to jest v prvé řadě mladé dílo, neboť mladé dílo – mladý život!

SesiIování včelstev.

Mnoho jsem se již nazlobil při tomto odstavci. Proč? Protože jsou dosud včelaři, kteří před hlavní snůškou, ve snaze prospět svým chráněncům, slabochům, seslabují silná včelstva. Prosím tě, milý příteli, napiš si následující větu velkými písmeny do včelína, abys ji měl stále na očích: "Před hlavní snůškou není žádné včelstvo zbytečně silné." Nezlořečím ti, získáš-li něco sesilováním svých mrzáků, ale jednal bys proklatě špatně. Odejmeš-li silnému včelstvu pěkný plodový plást, klameš sebe i včelstvo v jeho výkonnosti. Slabochu tím působíš jen muka, jelikož nemůže vůbec tento plást plný plodu obsednouti, maje svého plodu jen tak na plochu dlaně; proto plod bídně hyne a ty mnoho ztrácíš. Kolik medu se promarní, aby se tento plod vychoval, kolik se ho ztrácí však teprve tím, že všechny tyto budoucí dělnice zasvětíš předčasné smrti! Nepomáhá ani, přidáváš-li plást obsazený včelami. Včely se brzo přestěhují do teplejší, horní části úlu a jejich svěřenci dole neodvratně hynou.

Proto nevěřte bludnému učení o sesilování, nebo jak někdy zakrytě se nazývá, „vyrovnávání včelstev na jaře“. Každé včelstvo ať v tento čas ukáže, čeho je schopno svou vlastní silou. Výkony včelstva jsou myslícímu včelaři nejlepším vodítkem. Jak chceš míti jasný obraz o ceně svých včelstev, když nejlepší včelstva o jejich sílu okrádáš a bezcennost špatných podporuješ? Kdo je slabý, ať zmizí, svět náleží silným; tak jsem již před časem psal ve včelařských listech. Jest to sice tvrdé – ale ve včelaření nutné. Sesiliti slabocha můžeme jen včelami a provádíme to tak, že z večera podstrčíme silnému včelstvu velkou, plochou nádobu s medem. Když včelky se dobře nasály, vytáhneme je i s nádobou a vsuneme slabochovi. Opakujeme-li to několikrát, jest úspěch zajištěn.

Nákup včel.

Včelař začátečník může založiti svůj včelín ponejvíce jen koupí včel, neboť včely nalezené jsou pochybných cen, tak jako cikánská krev je nejistá. Na darované roje nebo včelstva nemůže čekati, neboť kde je dnes takový dárce? A máš-li nějakého dobrodince, nedá ti zajisté nejlepší včelstvo. Proto jest nejrozumnější raději si včelstvo koupiti – a to od poctivého chovatele. Jaké včelstvo máme však koupiti? Jest zde trojí možnost, buď včelstvo ve slaměném koši, buď v rozebraném úlu, buď prvoroj nebo i poroj.

Koupíme-li včelstvo ve slaměném koši, koupíme často kočku v měchu, neboť nemůžeme si zevrubně prohlédnout ani dílo, ani zásoby. Váhou můžeme býti často zklamáni, neboť na př. slamák s prastarým dílem jest pěkně těžký, jakoby byl plný nejkrásnějšího medu. Z mnoha důvodů možno slaměný koš začátečníku přece doporučiti, neposlední důvod jest jeho láce v nynější hříšné drahé době. Kdo si může dopřáti koupě včel v úlu rozebraném, jest jen blahopřát. Ten, kdo rozumí poněkud včelám, kupuje sám, v opačném případě poradí se s odborníkem.

Při nákupu dbejme mladého díla, uzavřeného plodu a síly včelstva; u dobrého včelstva je důležité orámování plodu. Nepomůže, leží-li plást odzdola nahoru, plný plodu, sáhneme raději po včelstvu, které má v plástech plod pěkně orámovaný medem a pylem, neboť tím se prozrazuje dobré plemeno.

Není-li nám možno pro vzdálenost předem si prohlédnout včelstvo, jsme zcela odkázáni na poctivost prodavatele. Nyní za přísnější organizace obávají se prodavatelé ztráty dobrého jména a obsluhují proto kupující celkem bez stížností. Vždy jest však lépe obstarati si včelstva z domova než z ciziny, neboť dobrý domácí kmen má mnohé přednosti, kterých cizinky nemají a ani míti nemohou. Chraň se především včel rojívích.

V Německu jest to vřesovka, která přivádí mnohdy kupce k zoufalství, u nás kraňka, která vyniká rojivostí, ovšem ne v takové míře, jako vřesovka. Kraňky mohu z vlastní zkušenosti doporučiti, jako velmi pilné, ale jakmile se zvrhnou, zklamou úplně. Zavedes-li si kraňku, dobře, ponech je tak dlouho, dokud mají původní matku kraňku. Vymění-li však včelstvo matku, nebo vyrojí-li se, pak odstraň všechny matky, které se skřížily s tvými trubci a tím se zvrhly a nahraď je ušlechtilými matkami domácího plemene a budeš také spokojen. Nezabráníš-li však míšeníci na svém včelíně včas, neodstraníš ji potom tak lehce. Proto je rozumnější zlu předejíti.

Při koupi roje třeba se rozhodnouti buď pro prvoroj, který má sice starou, ale oplodněnou matku, nebo pro poroj, který má matku mladou, ale neoplodněnou. Rozhodni sám, která koupě je pro tvé poměry výhodnější. Ztratiti můžeš obě matky, první svou sešlostí věkem, druhou na svatebním výletu. Nejlepší jest pro tebe, pohneš-li včelaře k tomu, aby ti prodal umělý roj s mladou oplodněnou matkou téhož roku. Věřím pevně, že každý včelař, který má srdce v těle, vyhoví včelaři začátečníkovi. Pamatuj si: Včely přirozeného nebo umělého roje, ať váží dva až dva a půl kilogramu. Takové včelstvo, je-li jen trochu přikrmované, vybuduje bezvadně svoje dílo, jak se ještě později zmíním.

Roj 4 až 5 kilogramů těžký, který se časem objevuje, ovšem nejčastěji jen na papíře, nebo spojením několika rojů, nebuduje ani o vlas lépe nebo více, než roj těžký 2 nebo 2 a půl kilogramu, ovšem dobrého kmene. Také zde platí přísloví: Příliš mnoho škodí!

Ještě nutno upozorniti na jedno nebezpečí při koupi včel. Dnes řádí na mnoha místech nakažlivé nemoci, proto jest dobře koupiti včely v blízkém okolí, neboť tu se můžeme snadno přesvědčiti, není-li tam nakažlivá nemoc. Pozornosti zasluhuje také otázka, máš-li začíti s jedním, dvěma, nebo více včelstvy. Zde mám zase svůj vlastní názor; během let vzrostl jsem na velkovčelaře s 80 včelstvy a nikdy toho nelituji. Máš-li jen jedno, nebo dvě včelstva, snadno se ti stane, že jedno, nebo dvě spadnou, selžou ve výnose, osiří a vůbec jsou vystaveny mnoha nebezpečím. Začneš-li však s třemi, nebo pěti včelstvy, jest úplný nezdar vyloučen a ty můžeš svoji ženušce již prvním rokem medem kol úst pomazati a tím domácí mír zabezpečiti. Mám to snad blíže objasniti? Doufám, že, jako dobře cvičený manžel mi porozumíš.

Překládání včel.

Snad sis nakoupil podle mé rady slaměných košů pro začátek, ale nyní, jelikož jsi již pokročil, a jelikož ti tak radí přátelé, míní je zaměniti s moderními úly s rozebíraným dílem. Tvé přání stane se lehce skutkem. Včelstva přeložíme snadno, přiměřeně i dílo. Nepočíněj si však při této práci jako řezník, neboť potom více ztratíš, nežli získáš.

Důležité jest, kdy včelstvo překládáme; nejvhodnější jest teplý jarní den, dokud jest v úlu málo plodu a medu; med způsobuje nám mnoho mazání. Dobré jest také překládati včelstva po prvém roji, neboť plod je zavíčkovaný. Před přiřezáváním díla vybubnujeme včely, abychom při práci měli volnou ruku, a včely zbytečně nehyhnuly ve vyteklém medu. Třeba tedy především pojednati o

Vybubnování

slaměných košů. Odoneseš ze včelínu koš a postavíš na jeho místo pa tričný úl s rozebíraným dílem. Koš se včelstvem postavíš do prázdného koše dnem vzhůru a na něj překlopíš jiný prázdný koš a ovineš oba v místech spojení ubrusem, aby včely neprolézaly. Potom se můžeš klidně posaditi. Jeden přední funkcionář včelařského spolku to dělal to opačně a dlouho čekal na výsledek – ten byl ovšem také „opačný“.

Před prací vypůjčíš si v kuchyni dvě polévkové lžíce. Nyní klidně klepej na spodek, to jest u hlavy obsazeného koše kolem dokola na všech stranách a přesvědč se, máš-li schopnosti státi se bubeníkem. Bubnování trvá dvě až tři minuty, přesně dle hodinek. Jen si při tom pamatuj, že v úlu nejsou mrtvoly, ale něžná živá stvořeníčka, která na něco nového upozorňuješ. S něžným pohlavím jednej něžně a včeličky jsou také „dámy“. Potom vstaň a vykukři si klidně jednu cigaretku. Jsi-li hotov, posaď se a dělej bubnováním nový koncert, tentokrát však začni opět dole, ale postupuj až do poloviny koše. Potom zase malá přestávka. A na konec závěrečný slavnostní pochod a sice od spodu, až ke dnu obráceného úlu. Nyní odstraníš opatrně obal, zdvihni nasazený koš, do kterého se včelstvo usadilo jako roj a přenese jej k prázdnému úlu na dřívějším stanovišti včelstva. Včelstvo můžeme, jako každý jiný roj, mocným úderem setřásti do úlu, nebo rozprostřeme ke včelám prostěradlo, vysypeme naň včely a necháme je vejíti do úlu. Druhý způsob je výhodnější tím, že můžeme zjistiti matku a odhadnouti její cenu. Nejsi-li při práci dosti obratný, lehce se stane, že matka zůstane v koši. Ovšem nutno potom se slaměnkám opatrně pracovati. Neobávej se, že proto včelstvo hned zahyne. Pro každý případ obdrží všech svůj plod, konáš-li tuto práci na jaře; vybubnováváš-li po prvoroji, má vlastní zavíčkované matečníky.

A nyní dostati pokud možno neporušené dílo ze slamáků. Práci nám usnadní zvláště k tomu účelu sestrojený nůž, který je u špičky v délce asi 4 cm zahnutý v pravý úhel. V nouzi dostačí i ostrý kuchyňský nůž. Začneme s krajním, pokud možno nejmenším plástem. Pak již dostaneme se lehce k velkým sousedním plástům. Vyjmeme-li dva, nebo tři plásty, přirízneme je ihned do prázdných rámků, tak aby přesně zapadaly a jsou-li z několika kousků, ovážeme je dokola vlnou nebo lýkem a zavěsíme včelstvu, aby se upokojilo, nemá-li dosud matky. Práci vykonáme pokud možno rychle, dozadu vsuneme jeden, nebo dva prázdné rámky, úl uzavřeme a ostatní práci vykonají již samy včely. Včely v krátké době přitmelí plásty, rozhryzají omotaná vlákna a vynesou je česnem. Jakmile se včelstvo zotaví, jest dobře, dáme-li mu několik celých mezistěnek k vybudování a večer je trochu přikrmíme.

Jednoduše a rychle podaří se nám přeložení, dovedeme-li přivábiti matku do medníkového nástavce. Podaří-li se nám to, vsuneme ihned mřížku, aby se matka nemohla vrátiti. Potom slouží staré plodiště za medník, ovšem ne v plné míře, neboť včelka je zvyklá odkládati med v hlavě úlu a ne v nohách. Nikdy jsem neměl ve spodní části úlu uspokojující sklizeň. Medníkový nástavec s dílem a matkou můžeme potom klidně vsunouti do kteréhokoliv prázdného úlu, nejlépe ovšem, stojí-li na témže místě jako původní úl, abychom neztratili mnoho létavek. Matku v době snůšky snadno přivábíme do medníku, zavěsíme-li tam prázdnou trubčinu.

Přestavování včel

Někdy nastane včelaři nutnost změniti stanoviště včel. Je-li nové stanoviště vzdáleno přes 5 km, není třeba zvláštních opatření. Přestavujeme-li však na blízko, snad jen o několik metrů dále, třeba jednati opatrně, abychom neztratili část létavek. Proto jest nejlepší přestavovati včely za studeného večera.

Přestavujeme-li celý včelín, snažíme se jej přes noc rozebrat a odnésti; přemísťujeme-li jen jednotlivá včelstva, změníme pokud možno nejvíce staré místo příletu. Činím to se zdarem tím způsobem, že na místo, kde stál starý úl, upevním pytel tak, aby včely nemohly proniknouti. Včely novému stanovišti velmi snadno uvyknou, je-li příštího dne, nebo aspoň nejblíže příští dny příznivý čas k proletu. Vypozorují-li den, dám včelstvu před výletem sklenici horké potravy. Nastane cíle přátelšení, při čemž včely rozpoznají ihned změnu. Zaletují sice ještě na původní stanoviště, nenalézají tam však cela změněné, přivábí je čily již prvého dne možno pozorovati, že donášejí pyl.

Kdy máme včelstva přestavovat? Mínění o tom jsou různá. Mnozí jsou příliš úzkostliví. Skoro v každou roční dobu přemísťoval jsem již včelstva. Nejsnáze se to podaří, je-li vhodná doba k proletu, tedy v teplém létě. Nejnebezpečnější jest přestavovati časně z jara po prvém pročisťovacím výletu, kdy mnohá zbloudilá včelka, je-li dlouho venku, zahyne. Proto přemísťujeme včely jen v teplém čase. Varuje-li se v mnohých učebnicích před přestavováním v teplý roční čas, není to ničím odůvodněno. Mnohem raději činím to tehdy, než před počístovacím výletem, kdy bočními stěnami ztrácí se mnoho drahocenného tepla.

A stane-li se v teplý čas, tedy i v době, kdy jsou včelstva dostatečně silná, že některé včely létají na staré stanoviště a vžebrávají se k některému sousednímu včelstvu, není to pro ně žádná ztráta. Včelaři začátečníkovi, koupí-li včelstvo ze svého bydliště, radím velmi důtklivě, aby požádal prodávatele, aby na několik dní zaměnil důkladným maskováním staré stanoviště. O rojích to neplatí.

<<< předchozí díl

následující díl >>>

Včelař Obecný
www.vcelarobecny.cz