Jednoduchá tvorba oddělků, kterou zvládne určitě každý.

Tvorba oddělků je jednoduchý úkon a každý, i začínající včelař, by ho měl umět zvládnout.

Je to tak, každý včelař potřebuje doplňovat stavy svých včelstev a tvorba oddělku, jeho příprava na zimu a úspěšné přezimování, jsou základní dovednosti, které musí každý včelař zvládnout. Pojďme se tedy spolu na tuto tématiku podívat. Dnes odpovíme na tyto otázky:

Kdy je nejlepší zakládat oddělky?
Jakým způsobem je to nejjednodušší a nejideálnější?
Jaký druh oddělku založit a jaký je nejlepší?
Jak včelky připravit na zimu a co si přes zimu pohlídat?

Kdy je tedy nejlepší čas začít s tvorbou oddělků a co si na to připravit?

S tvorbou oddělků je třeba začít co nejdříve, aby měly včelky dost času se do podzimu rozšířit a zesílit. Jde to trochu ruku v ruce s tím, jakou matku včelkám budeme přidávat. Nejideálnější doba na tvorbu odělků je zhruba s odkvětem ovocných stromů, kdy se včelky začnou dostávat do rojové nálady a úl začíná být nabušený plodem a medem. Potom můžeme využít odebrání plodu, jak částečný boj s roztočem warroa, kdy kmenovému včelstvu odebereme jejich určitou část, což je první tohtoroční zákrok v boji s ním. Dále přeplněnému včelstvu ulevíme a snížíme tak náběh na rojovou náladu včelstva a spolu s dalšími opatřeními (přidání medníků, zebrování plodiště nebo medníku včelstva) můžeme načasovat i tvorbu oddělků. Což já pro maximalizaci efektivity včelaření s oblibou dělám.

Protože mám oddělky většinou pouze pro sebe, zakládám je přímo do běžných nástavků s normálním dnem, které používám pro svá včelstva. Takovéto oddělky se snažím do zimy rozšířit na dva nástavky (Optimal 42x17) a takto je většinou také zimuji.

Pro úsporu místa na včelím stanovišti a hlavně, když oddělky prodáváme, nebo je využíváme na podzim, jako jednoduchou možnost jak v kmenovém včelstvu vyměnit matku, tak na to můžeme využít plemenáč cca na pět nebo šest rámků. V tomto případě ale musíme oddělek na podzim hlídat, aby se nám do zimy nepřeplnil a nevyrojil. Což se může u silných časných oddělků jednoduše stát. Zvláště když už není místo v plemenáči na jeho rozšíření.

Jak založit oddělek?

Nejprve si musíme rozmyslet jakou matku ve včelstvu budeme chtít mít a jak oddělek chceme vytvořit. Některé postupy jsou jednoduché, některé složitější a u některých si akorát způsobujeme zbytečné problémy. Jaké to tedy jsou?

oddělek tzv. "na prasáka"
oddělek s využitím rojových matečníků
oddělek se zralým matečníkem
oddělek s hotovou koupenou matkou

Nyní si tedy vysvětlíme základní odlišnosti jednotlivých metod

Jak založit oddělek tzv. "na prasáka"?

Toto je nejjednodušší způsob vytvoření oddělku, mnoho včelařů jej provádí a to i velkovčelařů, kteří tyto oddělky následně prodávají. Což dle mého názoru není úplně šťastné. Celý postup spočívá v tom, že oddělíme několik rámečků se zásobami, otevřeným plodem a včelkami. Ty narazí nouzové matečníky a z nich vychovají novou matku.

Třeba v Americe včelaři, kteří mají tisíce včelstev a absolutně nemají možnost se nějakým způsobem zdržovat s chovem matek, tak prostě v přestávce v sezóně rozdělí lepší včelstva na polovičku v takové míře, aby měli požadovaný počet včelstev. Polovina, kde zůstala stará matka, se rozjede, normálně obnoví a dostane do síly se starou matkou, a druhá si narazí náhradní matečníky a vytvoří si matku novou. V průměru se jim pak díky tomuto zásahu pomaličku zlepšuje kvalita celé této obrovská včelnice i bez nutnosti nějaké zdlouhavé práce.

U velkých včelstev je tato metoda snad ještě snesitelná, ale u malých oddělků, tak jak je známe my, se mi příliš nelíbí. Musíme si uvědomit, že když silné včelstvo vytvoří z nějakého důvodu matečníky, tak se také o ně dokáže náležitě postarat. Má dostatek zásob, dostatek pylu, dostatek včel, které vytváří v úle optimální podmínky a dostatek včelek, které se o matečníky přímo starají. Když ale tento postup uděláme pouze na několika rámcích, tak jak se může několik málo rámků stresovaných včelek postarat o tento nouzový matečník? Nebude mít nikdy ideální výživu, podmínky ani příležitosti k tomu, by se z takto naražených matečníků vyvinula stejně kvalitní matka, jako je tomu u velkého včelstva.

Za mě tato metoda tvorby malého oddělku neprodukuje ty nejkvalitnější matky, které pro své včelky potřebuji a chci je ve svých včelstvech mít a proto jí nevyužívám.

Jediné plus které má je to, že je extrémně rychlá, jednoduchá a nepotřebuje žádnou přípravu. Jediné kdy jsem schopen jí tolerovat, je ponechat oddělku celý jeden nástavek plodu a všechny létavky. Tedy ponechat ho na původním místě starého úlu a původní úl i s matkou a zbytkem osazenstva přendat na jiné místo.

Další důležitou nevýhodou je to, že když si má takto založené včelstvíčko svou matku teprve vychovat, tak tím ztrácí drahocenný čas, který by mělo věnovat rozvoji, ale o tom ještě potom.

Oddělky s hotovou matkou

Zní to krásně, vytvoříme oddělek, přidáme koupenou matku a vše pojede jako po drátkách. Bohužel milý včelaři, takto jednoduše to nefunguje a přidání již vylíhlé a oplozené matičky, jest velikým uměním a ne vždy se podaří. Když jsem začínal a chtěl zkoušet i jiné čeledi, tak jsem o mnoho matek tímto způsobem přišel a ani tobě nedoporučuji tento postup následovat.

Obecně vzato oddělek by měl být zcela osiřelý, tedy samozřejmě neměl by mít žádnou matku a ani otevřený plod. Do takovéhoto včelstvíčka se poté přidává matka ve vyjídací klícce, která má západku a špunt z medocukrového těsta, která když se odstraní, tak včelky těsto za určitý čas vyžerou a matičku osvobodí. Samozřejmě průvod doprovodných včelek se nejprve z klícky odstraní. Říká se, že narušuje harmonii mezi matkou a osazenstvem oddělku.

Klícku i s matkou necháme uzavřenou pod strůpkem mezi rámky nového oddělku, který pokrmujeme. Jakmile vidíme, že okolní včelky matce nabízejí sosáček a potravu a chovají se kamarádsky (můžeme sledovat tetelení křidélky, pomalé pohyby a celkovou harmonii včelstvíčka), tak je to pro nás signál pro odendání západky. Včelky prokoušou zátku z medocukrového těsta a matičku osvobodí.

Takto se to děje v ideálních podmínkách, může se ale stát, že nová matka nebude úplně podle představ včelstva, nebo bude nějak příbuzensky hodně vzdálená, případně se může zdát včelstvu matka jako méněcenná. Nebylo by ani divu, protože matka deset dní zavřená v přepravní klícce se musí znovu pořádně rozklást, aby mohla podávat dobré výkony. Včelstvo pak takovouto matku nechá naklást pár decimetrů vajíček a zabije ji. Z nových larviček si potom vychová už matku vlastní.

Dobré je také při tomto způsobu přidání matky, když včelař krotí svou zvědavost a úl nějaký čas neotevírá. Říká se, že teprve až se začnou líhnout dělnice od takto přidané matky, tak teprve potom můžeme s jistotou říct, že jí včelky opravdu přijaly.

S takovýmto postupem je víc starostí než přínosu, proto jej nepoužívám. Já jsem zastánce jednoduchých a efektivních řešení, nemíním si takto zbytečně hrát a ztrácet čas i peníze za matky. Můžete mi namítat, jak tedy máte oživit krev cizí matkou? Na to mám radu: usadit takto došlou matku do smetence, kde se tato činnost daří s o něco lepší pravděpodobností na úspěch.

A konečně metoda, kterou s úspěchem využívám já a to je tvorba oddělku se zralým matečníkem, nebo s rojovým matečníkem.

Základem této metody je připravit si zralý matečník. Dá se koupit od chovatele matek za nepoměrně nižší částku, než stojí matka, nebo využijete matečník rojový, ideálně si vytvoříte matečníky svoje. Věřte, nic na tom opravdu není, a když dodržíte pár jednoduchých zásad, tak se určitě zadaří. Zde, v tomto odkazu, na to máte názorný postup.

Velikou výhodou je ten fakt, že v takto vytvořeném oddělku se bude líhnout matka již za několik hodin, nebo málo dnů a oddělek bude mít o nějakých deset dní náskok před tím, který vytvoříte jen tak z otevřeného plodu. A to je pro oddělek, který má na přípravu na zimu dva nebo tři měsíce, pořádně dlouhá doba!

Začínám tedy tím, že si vytvořím sérii a tu si naladím tak, aby jsem měl zralé matečníky přesně v den, kdy chci dělat oddělky. Většinou to spojuji třeba ještě s vytáčením, nebo dalším úkonem. Na toto plánování se skvěle hodí chovatelský kalendář.

Když mám zralé matečníky, tak jdu, rozeberu silné včelstvo a začínám do nástavku dávat jednotlivé rámky. K jeho stěně dám jako první rámek s medovými, nebo cukernými zásobami, k nim dám hustě obsednuté dva rámky s co nejstarším plodem. Ideálně aby se z něj již líhly nové včelky. Takto starý plod již sám hřeje a nebude dělat včelkám starosti při následném vytápění oddělku. A přikryju jej souší, ve které je dobré, když je pyl a také částečně čerstvá sladina. Otevřené buňky se sladinou a medem přijímají vzdušnou vlhkost a není třeba dávat včelkám další vodu. Do jednoho ze středových plástů připíchneme matečník, zhruba do jedné třetiny od vrchní loučky rámku a to tak, aby byl mezi dvěma plodovými plásty. Já na to využívám speciální piny na přidávání matečníku. Případně prostě jednoduše přidáme jeden rámek s matečníkem rojovým. Pakliže rámky nejsou přiliž obsazené včelkami, nebo se plod ještě nelíhne, tak můžeme přisypat ještě další mladé včelky. Je dobré, když celý jeden oddělek vytvoříme pouze z jednoho včelstva. Včelky jsou potom více v klidu.

Při tvorbě oddělků musíme dbát především na to, abychom do něj nepřevěsili, nebo nenametly starou matku. Pro začínající včelaře, kteří ještě nemají takové oko, je dobré starou matku nejprve najít, dát do klícky a pak teprve bez obav pracovat a po práci vrátit matku tam kam patří.

Takto tvořím oddělky v době, kolem odkvětu ovocných stromů, v pozdější době je třeba přidávat více rámků s plodem, aby takto vytvořené včelstvo stihlo do zimy náležité zesílit. Musíme se také přizpůsobit počasí, oddělek nikdy neumísťujeme na přímé slunko (pak by již přísun vody potřeboval a to velmi nutně) a také oddělky netvořím, mají-li přijít v nejbližších dobách nějaké extrémně chladné noci a dny.

U takto vytvořeného úlku nechám otevřené pouze česno ve dně a to pouze na šířku max dvou včelek, aby se včelstvo dokázalo ubránit. Také je nutné dodat, že úl mám na síťovaném dně, jinak by měl oddělek málo vzduchu. Takto vytvořený oddělek nikdy nekrmíme! Jakmile by jste jej ihned nakrmili, tak i přes to, že včelky mají v tuto dobu jiné starosti se sběrem nektaru, tak by je přeci jenom mohla vůně cukru přivábit a oddělky by Vám nemilosrdně zlikvidovaly.

Takovýto oddělek si svůj úlek zprvu příliš nehlídá a gardu pravé stráže postaví na letáček až za pár dní, kdy se nově vylíhnutá matka oplodní a započne s kladením. Jakmile včelstvo a nová matička začne takto fungovat, už je můžeme začít popohánět krmením cukrovým roztokem 1:1. Tedy 1kg cukru na 1 litr vody. Na krmení oddělků jsem vyvinul a osvědčily se mi krmítka přímo na twist láhev na med. Tímto krmítkem pomalu pokrmuji a popoháním oddělky prakticky celou sezónu. Musí se ale hlídat, aby včelstvo nebylo překrmeno a matka měla kam klást. Rozšiřování mezisťenami a krmení musí jít ruku v ruce.

Takto vytvořený oddělek splňuje všechny mé požadavky. Práce je nejvíce efektivní, matka co nejkvalitnější a za svou práci od takovéhoto včelstvíčka dostanu opravdu velmi mnoho. Do podzimu se hezky rozvine, ty nejlepší zazimovávám i na dvou nástavkách a na jaře nemám problémy se zbytečnými úhyny.

U oddělků je potřeba je krmit a popohánět takto postupně celou sezónu. Na podzim se to již špatně dohání. Když je budete chtít nahuknout cukrem najednou, tak si postaví hlavu, přestanou roztok odebírat a již s tím nic nezmůžete. Spatně a málo nakrmený oddělek je odkázaný k bídné smrti někdy začátkem ledna. A kdo takto hospodaří, měl by se stydět a ne se honosit hrdým jménem včelař!

Včelař Obecný
www.vcelarobecny.cz